Očkování
Principem každého očkování je obranyschopnost (imunitu) stimulovat a posilovat ještě než se člověk s konkrétní infekcí setká! Dalo by se nadneseně říct, že pro tělo je očkování vlastně takový návod, jak bojovat proti konkrétní nemoci na kterou je vakcína zaměřena a tělo se v boji “vycvičí” ještě než se s nemocí setká.
Když si to vezmeme přeneseně, tak řídit auto se také každý musí nejprve naučit, než vyjede poprvé samostatně s autem na silnici.
Imunita u dětí přirozeně v prvních cca 6 letech života pozvolna dozrává. Čím mladší dítě, tím je vůči všem infekcím obecně náchylnější a zranitelnější. I běžná rýma může být např. pro novorozence vcelku vážnou nemocí. A některé infekce, které dospělého člověka už příliš nezatěžují mohou malé dítě (ale i seniora, jelikož má imunitní systém již “vyčerpaný”) vážně ohrozit na zdraví nebo i na životě.
To je i důvod, proč jsou děti do 6 let častěji nemocné (takže rodičům pravidelně zdůrazňuji, že zvýšená nemocnost v předškolním věku není téměř nikdy způsobena “poruchou imunity” ale její přirozenou nezralostí) a proč i v minulosti byla v této věkové kategorii nejvyšší úmrtnost na různé infekce (např. záškrt, spalničky, pravé neštovice apod.).
A toto jsou i hlavní důvody, proč se malí kojenci začínají očkovat povinným očkováním (hexavakcínou) již od dokončeného 2.měsíce věku (9 týdnů) – aby byli proti vážným nemocem co nejdříve ochráněni. Jakékoliv oddalování a posouvání zejména povinného očkování zvyšuje riziko onemocnění u dítěte např. černým kašlem (pertusse), hemofilovou infekcí (epiglotitis – zánět záklopky hrtanu) apod. a tyto nemoci ho mohou vážně ohrozit na zdraví/životě. Očkovací kalendář, podle kterého se při očkování řídíme, je sestaven odborníky tak, aby bylo dítě dobře chráněno a aby počet očkování jeho imunitní systém správně stimuloval.
Současně všem rodičům vždy doporučuji zvážit podle věku dítěte i možnosti nepovinných očkování v jednotlivých věkových kategoriích a při preventivních prohlídkách tyto možnosti připomínám. Snažím se nikoho do očkování nenutit, ale předávám rodičům informace, aby se mohli doma v klidu rozhodnout. Jejich rozhodnutí potom plně respektuji.
I očkovaný člověk může nemoc, proti které byl očkován, prodělat (což si možná mnoho pacientů neuvědomuje). Průběh nemoci po očkování bývá ale mírnější a kratší (organismus díky očkování ví, jak se efektivně infekci bránit), očkování chrání proti závažnému průběhu či komplikacím s infekcí spojených.
Samozřejmě každá vakcína i další léky a léčiva mohou mít i nežádoucí účinky. Je věc velmi individuální jak pacient na očkování reaguje. Některé děti jsou po očkování neklidné, zvýšeně plačtivé nebo naopak spavé, mohou se objevit horečky nebo zvýšená teplota, bolestivost svalů, bolesti či otok/zarudnutí v místě aplikace očkování apod. Většina potíží je mírná a přechodná. Bylo opakovaně potvrzeno, že pervazívní vývojové poruchy (dětský autismus) žádné očkování nevyvolává.
🏆 Podle mne je očkování obecně jedním z největších objevů a úspěchů medicíny 20.století!
Povinná (pravidelná) očkování
V současné době představuje povinné očkování celkem 7 očkovacích dávek podaných během dětství, které chrání proti 9 infekčním nemocem. Pravidelné očkování dle současného očkovacího kalendáře pro děti v ČR zahrnuje:
Hexavakcína
Očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B
Základní očkování se zahajuje od započatého 9. týdne po narození dítěte 2 dávkami hexavalentní vakcíny (chrání proti 6 výše uvedeným nemocem) v průběhu 1. roku života, podanými v intervalech nejméně 2 měsíce mezi oběma dávkami a 3. dávkou podanou nejméně 6 měsíců od podání druhé dávky, nejpozději před dovršením 18. měsíce věku dítěte (schéma 2+1). U nedonošených dětí se očkování zahajuje také ve 2 měsících, podávají se ale 3 dávky s odstupem minimálně 1 měsíc a 4. dávka nejméně 6 měsíců od podání 3. dávky (schéma 3+1).
Očkování dítěte v takto časném věku má svůj mimořádný význam, neboť od 2 měsíců věku nemá již žádné protilátky přenesené od matky a v případě získané infekce má onemocnění právě v kojeneckém a batolecím věku nejtěžší průběh.
V ČR se hexavakcína používá již od roku 2004, plošně od roku 2007. V současnosti se v ČR používají 2 hexavalentní vakcíny: HEXACIMA, pro nedonošené děti je určena vakcína INFANRIX HEXA.
V dalším věku proběhne 2x přeočkování:
• ve věku 5-6 let (obvykle během 5-leté preventivní prohlídky) – přeočkování proti zášktu, tetanu a černému kašli vakcínou BOOSTRIX nebo ADACEL
• ve věku 10-11 let přeočkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a přenosné dětské obrně vakcínou BOOSTRIX POLIO nebo ADACEL-POLIO
Nemoc
Přenos
Příznaky
Možné následky
Záškrt
kapénková infekce
hnisavý zánět krku s těžkým otokem zhoršujícím dýchání
trvalé ochrnutí hlasivek a polykacích svalů, smrt udušením
Tetanus
infekce rány
křeče žvýkacích a šíjových svalů, postupné křeče celého těla při plném vědomí
trvalé poškození svalů, vysoká úmrtnost na zástavu srdce nebo kolaps dýchacího systému
Černý (dávivý) kašel
kapénková infekce
těžký dlouhotrvající dávivý záchvatovitý kašel
zápal plic, zánět středního ucha, krvácení do spojivek, mozku, riziko náhlé zástavy dechu a úmrtí – zejména u neočkovaných kojenců
Žloutenka typu B
krevní přenos – píchnutí o jehlu, transfuze, pohlavní styk
zánětlivé onemocnění jater, průjem, chřipkové příznaky
riziko chronického průběhu s následnou cirhózou jater a karcinom jater
Infekce způsobená hemofilem typu B
kapénková infekce
infekce horních a dolních dýchacích cest, zánět hrtanové příklopky, záněty středního ucha, zánět mozkových blan, sepse
trvalé poškození mozku, hluchota, vysoké riziko smrti udušením
Dětská přenosná obrna
kapénková infekce
ochrnutí kosterních svalů, nejčastěji dolních končetin
trvalé ochrnutí, úmrtí
Přehledné informace
Hexavakcína
od 2. měsíce věku
nehrazeno pojišťovnou
3 dávky
2 x přeočkování
Spalničky, zarděnky, příušnice
Očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Podávají se 2 dávky živé očkovací látky PRIORIX nebo M-M-R vax-pro, první ve věku 15.-18.měsíců věku,druhá dávka mezi 5. a 6.rokem věku.
Mezi nežádoucí účinky vakcíny patří zejména zvýšená teplota až horečka (5-15% očkovaných), přechodná vyrážka na kůži, zánět spojivek, známky zánětu horních cest dýchacích. Tyto projevy, pokud se vyskytnou, se objeví většinou 6.-12. den po očkování.
pozn.: spalničky jsou virové onemocnění, které patří mezi nejvíce nakažlivé choroby, přenos je kapénkami vzdušnou cestou, člověk je infekční už 4 dny před nástupem vyrážky. U nakažených neočkovaných dětí se vvyskytují komplikace při onemocnění spalniček až v 15% případů. Závažnou a obávanou komplikací je těžké poškození mozku. Léčba onemocnění je pouze symptomatická. Očkování je nejdůležitějším nástrojem v prevenci spalniček. Plošným očkováním se snížila frekvence výskytu této nákazy v ČR na minimum, pro představu v r. 1969, kdy očkování proti spalničkám začalo, bylo v tehdejší ČSR téměř 59000 případů spalniček,v roce 1981 už „jen“ 939 případů. Za posledních 10 let se u nás vyskytují jednotky, max. desítky případů a jedná se často o importované nákazy ze zemí s nízkou proočkovaností. V r. 2014 proběhla i v Ústeckém kraji lokální epidemie spalniček (okolo 200 případů), zdrojem infekce byl nemocný muž po návratu z Indie.
Přehledné informace
Spalničky, zarděnky, příušnice
od 15. měsíce věku
nehrazeno pojišťovnou
2 dávky
Tuberkulóza
Očkování proti tuberkulóze. Od r. 2010 se neprovádí plošně u všech novorozenců, ale jen u vybraných dětí, které jsou ve zvýšeném riziku onemocnění tuberkulózou. Jedná se o tyto skupiny dětí:
• Jeden nebo oba z rodičů dítěte nebo sourozenec dítěte nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, měl/má aktivní tuberkulózu.
• Dítě, jeden nebo oba z rodičů dítěte nebo sourozenec dítěte nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce pobývá/pobýval ve státě s vyšším výskytem tuberkulózy než 40 případů na 100 000 obyvatel. Ministerstvo zdravotnictví každoročně uveřejní seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy do 30 dnů od aktualizace provedené Světovou zdravotnickou organizací.
• Dítě bylo v kontaktu s nemocným s tuberkulózou.
• Indikace k očkování vyplývá z anamnestických údajů poskytnutých lékaři novorozeneckého oddělení nebo registrujícímu praktickému lékaři pro děti a dorost zákonnými zástupci dítěte.
Pravidelná očkování jsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Povinnost osob podrobit se stanovenému druhu pravidelného očkování je uvedena v § 46 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. V rámci pravidelného očkování lze použít jinou očkovací látku, než zajistí Ministerstvo zdravotnictví (v souladu s § 47 Zákona č. 258/2000 o ochraně veřejného zdraví). Tato očkovací látka musí být v České republice registrována a výlohy za ni pak platí rodič sám.
Nepovinná očkování
Přehled očkování, která nejsou součástí povinného očkovacího kalendáře, ale jejichž podání u dítěte je vhodné zvážit v závislosti na věku a na riziku infekce.
V případě zájmu se neváhejte informovat o možnostech očkování přímo v ordinaci, případné dotazy rádi zodpovíme.
• Očkování dobrovolná, ale hrazená ze zdravotního pojištění (očkování proti pneumokokům u kojenců, očkování proti lidským papilomavirům ve věku 13-14 let)
• Očkování dobrovolná, nehrazená (hradí rodič dítěte)
Rotaviry
Očkování proti rotavirovým infekcím. Rotavirové infekce patří mezi nejčastější příčinu akutních průjmových onemocnění v dětském věku a nejčastější příčinu hospitalizace u dětí z důvodu závažného průběhu průjmového onemocnění spojeného s rychlou dehydratací. Tuto infekci prodělají do 5 let věku téměř všechny děti. Onemocnění proběhne obvykle pod obrazem „střevní chřipky“ s přechodným zvracením, průjmem, zvýšenou teplotou či s bolestmi břicha. Jedná se o vysoce nakažlivé onemocnění (k nákaze stačí jen několik virových částic, které jsou velmi odolné i vůči dezinfekčním prostředkům a dlouhodobě přetrvávají v zevním prostředí), vyskytuje se celoročně, s maximem výskytu na jaře a v zimě. Nemoc se přenáší velmi snadno zanesením viru do úst (přímým kontaktem s nemocným, kontaminovanými předměty, hračkami…), ale i vzduchem. Potíže trvají obvykle 2-7 dní, léčba je pouze symptomatická (zejména zajištění dostatečného příjmu tekutin) a většinou lze tyto stavy dobře zvládnout v domácím prostředí. Nicméně u části dětí je z důvodu závažného průběhu nemoci (opakované zvracení a/nebo časté průjmovité stolice spojené s nízkým příjmem tekutin) nezbytná hospitalizace s infuzní (nitrožilní) terapií. Ohroženi závažným průběhem s rychlou dehydratací jsou zejména kojenci a batolata. Situace je mnohdy komplikována obtížným zajištěním žilního přístupu u malých dětí. Onemocnět rotavirovou infekcí je možno opakovaně, nicméně opakovaná onemocnění mívají mírnější průběh.
Vakcinace proti rotavirovým infekcím chrání před závažným průběhem onemocnění. U očkovaných dětí pak proběhnou infekce jen s mírnými potížemi nebo zcela bezpříznakově.
V ČR spadá vakcinace proti rotavirům mezi plošně nehrazená očkování (vakcínu v případě zájmu o očkování hradí rodiče, kteří ale mohou většinou využít příspěvku na očkování od zdravotní pojišťovny – dle aktuální nabídky). Na trhu jsou k dispozici 2 vakcíny (Rotarix a RotaTeq), obě se podávají perorálně (tj. ústy, bezbolestně) ve formě sladkého roztoku. Doporučuje se podat 1. dávku vakcíny co nejdříve (podání je možné od 6 týdnů věku) – buď samostatně s odstupem 2 týdnů od dalších očkování nebo ve stejný den společně s hexavakcínou a/nebo pneumokokovou vakcínou. Jedinými trvalými kontraindikacemi očkování je přítomnost nebo podezření na vrozenou vývojovou vadu gastrointestinálního traktu nebo závažný imunodeficit, což je obvykle zřejmé již z klinického vyšetření a dosavadního sledování.
• celkově se podávají 2 dávky (od 6 týdnů do 24 týdnů)
• 1. dávku lze podat od věku 6 týdnů, 2. dávku nejlépe do 16 týdnů věku, nejpozdějí do 24 týdnů věku
• interval mezi jednotlivými dávkami je minimálně 4 týdny
• dle výrobce poskytuje ochranu až 3 roky od očkování
• https://www.rotarix.cz/
• celkově se podávají 3 dávky (od 6 týdnů do 32 týdnů),
• 1. dávku lze podat od věku 6 týdnů a ne později než ve věku 12 týdnů
• interval mezi jednotlivými dávkami je minimálně 4 týdny
• dle výrobce poskytuje ochranu až do 8 let věku
• https://www.rotateq.cz/
Informace k očkování – Doporučení České vakcinologické společnosti pro očkování proti rotavirovým infekcím
Přehledné informace
Pneumokok
Očkování proti pneumokokovým infekcím. Pneumokokové infekce způsobuje bacil Streptococcus pneumoniae („pneumokok“). V současné době existuje více než 90 různých serotypů pneumokoků, většinu závažných onemocnění však vyvolává pouze 10-15 sérotypů. Tyto závažné infekce nazýváme tzv. „invazivní pneumokoková onemocnění“- zkratka „IPO“ a patří mezi ně: bakteriální zánět mozkových blan, závažné záněty plic a sepse („otrava krve“). Očkování chrání právě proti těmto invazivním onemocněním, jen částečně (ale z celospolečenského pohledu významně) snižuje výskyt i neinvazivních pneumokokových onemocnění jako je hnisavý zánět středouší či zánět vedlejších nosních dutin.
Pneumokok se vyskytuje v nosohltanu u jinak zdravých dospělých v cca 9 %, v dětských kolektivech nosičství dosahuje až 50%! Proč dojde k prolomení imunity a rozvoji nemoci u jinak zdravého jedince, není známo, většinou k onemocnění dochází při oslabení obranyschopnosti. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti do 2 let věku, senioři a dále rizikové skupiny pacientů s poruchou imunity. Do 3 měsíců věku jsou děti většinou chráněny mateřskými protilátkami přenesenými přes placentu, v dalším věku ale tato ochrana již klesá. K více ohroženým patří i děti navštěvující kolektivní zařízení nebo vystavené tabákovému kouři.
K dispozici jsou 2 vakcíny – Synflorix (10-valentní) a Prevenar 13 (13-valentní). Vakcíny chrání proti sérotypům, které způsobují až 90% invazivních pneumokokových onemocnění, což vysvětluje možnost onemocnět i jinými tzv. nevakcinálními typy. Od 1.1.2010 je v ČR plně hrazeno očkování 10-valentní vakcínou pro všechny dobrovolné zájemce, kteří splní určitá kritéria. U dražší 13-valentní vakcíny je nutné doplatit cenový rozdíl oproti vakcíně 10-valentní. Úhrada je podmíněna zahájením očkování mezi 2. a 5. měsícem věku a podáním 2 dávek do 7. měsíce věku, 3. dávka se podává po 1. roce věku. Je možná aplikace i v pozdějším věku, ale již bez úhrady zdravotních pojišťoven.
Pro představu ohledně četnosti výskytu IPO u nás:
* v r. 2015 bylo v ČR zaznamenáno celkem 413 invazivních pneumokokových onemocnění, z toho 66 případů skončilo úmrtím. 21 případů onemocnění byly děti mladší 5 let, z toho 2 děti bohužel zemřely (v obou případech se jednalo o neočkované dítě).
* v r. 2016 bylo v ČR zaznamenáno celkem 323 případů invazivních pneumokokových infekcí, z toho 25 případů v dětském věku, do 5 let věku se jednalo o 13 případů. Úmrtím skončilo 66 případů, naštěstí žádné úmrtí nebylo v dětském věku.
SYNFLORIX
• 10-valentní vakcína, chrání proti 10-11 typům pneumokoků (kromě 10 sérotypů obsažených ve vakcíně byla studiemi prokázána i ochrana proti sérotypu 19A)
• plně hrazena ze zdravotního pojištění, bez doplatku
• určena pro děti od 6 týdnů do 5 let věku
• https://www.synflorix.cz/
PREVENAR 13
• 13-valentní vakcína, chrání proti 13 typům pneumokoků (kromě 10 sérotypů obsažených v konkurenční vakcíně obsahuje navíc další tři sérotypy: 3, 6A, 19A)
• hrazena ze zdravotního pojištění + doplatek rodičů
• určena pro děti od 6 týdnů věku do 17 let a pro dospělé od 18 let věku
• https://www.prevenar.cz/
VAXNEUVANCE
• 15-valentní vakcína
Přehledné informace
Pneumokok
od 6 týdnů
hrazeno pojišťovnou + doplatek
2-3 dávky
Meningokok
Očkování proti meningokokovým infekcím. Meningokok (Neisseria meningitidis) je bakterie, která se vyskytuje asi u 10 % populace v nosohltanu. Dokáže způsobit velmi těžké invazivní onemocnění s velmi rychlým průběhem, kdy se velice rychle šíří do všech tkání organismu, rychle se množí a způsobuje závažná poškození všech orgánů. Průběh nemoci je velmi zrádný, projevy onemocnění přicházejí většinou z plného zdraví, zpočátku mohou připomínat chřipku či virózu, vysoké teploty ale špatně reagují na správně podávané léky proti teplotě, rychle se objevuje schvácenost, často zvracení, malátnost a velmi rychle se může rozvinout šokový stav s bezvědomím, selháním dýchání a krevního oběhu. Porucha krevní srážlivosti se projeví nejprve tečkovitým, následně plošným krvácením do kůže. Od prvních příznaků do přijetí do nemocnice uplyne obvykle doba kolem 13 hodin, k ohrožení života dochází obvykle již do 24 hodin. Invazivní meningokoková onemocnění patří k nejnebezpečnějším onemocněním s vysokou úmrtností, která se i v dnešní době pohybuje mezi 10-15%. V případě přežití takové infekce často přetrvávají trvalé následky (poruchy mozku, ztráty části nebo celých končetin).
Existuje několik typů meningokoků, v ČR se nejčasteji vyskytuje onemocnění způsobené meningokokem typu B a C, vzácně typ Y a výjimečně typ A. Meningokok B je zodpovědný za cca 70% všech meningokokových infekcí, cca 25% případů připadá na meningokoka typu C. Ostatní typy se u nás vyskytují vzácně, nikoli však jinde ve světě! Jelikož nelze v počátku toto onemocnění bezpečně poznat a hned zasáhnout, jedinou účinnou zbraní je očkování, zvláště nejvíce ohrožených skupin: zejména kojenců, dětí do 4 let věku, preadolescentů (13-15 let), adolescentů (15-19 let), mladých dospělých a imunitně oslabených jedinců.
Pro Vaši představu, v letech 2009-2014 bylo v ČR diagnostikováno 382 případů invazivních meningokokových onemocnění (40-80 případů ročně), z toho 155 případů u dětí do 5 let věku (11-35 případů ročně).
V roce 2015 bylo v ČR celkem 48 případů invazivních meningokokových onemocnění (typ B 30x, typ C 10x), z toho 3 úmrtí (z nich 1 dítě mladší 12 měsíců).
V roce 2016 bylo v ČR celkem 43 případů invazivních meningokokových onemocnění, z toho 6 úmrtí (z nich 3 děti mladší 12 měsíců). Všech 6 případů, které skončily úmrtím, byly způsobeny meningokoky, proti kterým existuje ochrana očkováním. Žádny z 43 pacientů, kteří onemocněli, nebyl očkován proti meningokokům.
V roce 2017 k 38. kalendářnímu týdnu bylo zaznamenáno již celkem 56 případů (typ B 23x, typ C 22x), z toho 29 případů u dětí do 19 let věku (9 dětí bylo mladších 1 roku, 12 dětí vě věku 1-4 roky, 6 případů u adolescentů vě věku 15-19 let). 5 případů skončilo úmrtím, z toho byly 2 děti mladší 5-ti let.
NIMENRIX a MENVEO a MENQUADFI
• konjugovaná tetravakcína proti typům A, C, Y a W 135
• NIMENRIX pro děti od 6 týdnů věku, MENVEO pro děti od 2 let věku
• od 1 roku věku postačuje 1 dávka, interval přeočkování je vhodné po 5-ti letech, s ohledem na riziko
• pokud je očkování zahájeno již v kojeneckém věku, podávají se 2 dávky s odstupem 2 měsíců a 3. posilující dávka ve 12 měsících věku, další přeočkování je doporučeno po 5-ti letech s ohledem na riziko
• MENQUADFI – hrazeno pojišťovnou ve věku 0-2 roky a 14-15 let
BEXSERO a TRUMENBA
• vakcína proti nejčastějšímu meningokoku skupiny B
• BEXSERO je v ČR k dispozici od roku 2014, určena pro děti od 2 měsíců věku, celkový počet dávek závisí na věku zahájení očkování (4 dávky u kojence, 2 dávky u staršího dítěte). Vakcína by neměla být aplikována současně s hexavakcínou nebo pneumokokovou vakcínou pro častější výskyt horečnaté reakce.
• TRUMENBA – vakcína je zatím vyhrazena pouze pro očkování pacientů nad 10 let věku
• Interval přeočkování není dosud stanoven.
Informace o očkování – Doporučení České vakcinologické společnosti pro očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním
Občanské sdružení seznamující s meningokokovou problematikou, silné osobní příběhy pacientů a jejich okolí, které Vás přesvědčí, že meningokok se bohužel „může týkat i Vás“ – https://www.antimeningokok.cz/
Přehledné informace
Hepatitida A
Očkování proti virové hepatitidě A. Hepatitida A je akutní zánětlivé onemocnění jater virového původu, které sice nepřechází do chronicity, ale má za následek povinnou hospitalizaci (izolaci) na infekčním oddělení po dobu minimálně 14 dní (doba, kdy je virus vylučován stolicí) a dlouhodobější rekonvalescenci. Pouze kontakt s nemocným (ve škole či školce) podléhá hygienické kontrole s nutností karantény a lékařského sledování včetně opakovaných odběrů krve. Hepatitida A se přenáší nejčastěji v těsném kontaktu v rodině či dětském kolektivu. Nemocný člověk je nejvíce infekční v době, kdy sám ještě nemá žádné příznaky (několik dnů před začátkem onemocnění). Následně se objeví nespecifické příznaky podobné chřipkovým či střevním potížím, které trvají asi týden a následuje stadium vlastního onemocnění, kdy dominují hlavně gastrointestinální potíže, může být i zežloutnutí kůže či očního bělma. Po proběhlém onemocnění může přetrvávat únava, nechutenství či jiné potíže.
Očkování proti virové hepatitidě A je velmi efektivní a účinné, protože k dlouhodobé (pravděpodobně celoživotní) ochraně stačí pouze 2 aplikace vakcíny s odstupem cca 6-12 měsíců. Není tedy potřeba dalších pravidelných přeočkování, 2 dávky vakcíny chrání celý život. Je vhodné zvážit toto očkování před nástupem dítěte do kolektivu (MŠ, škola). Onemocnění virovou hepatitidou A není nijak vzácné, naopak se výskyt v České republice v současné době opět zvyšuje (stovky případů za rok). V Královéhradeckém kraji bylo v roce 2014 celkem 66 případů virové hepatitidy A, nejčastěji šlo o děti ve věku 5-9 let.
HAVRIX a VAQTA
• HAVRIX 720 JUNIOR – aplikace od 1 roku do 15 let
• HAVRIX 1440 – aplikace od 16 let a dospělí
• VAQTA PEDIATRIC/ADOLESCENT – aplikace od 1 roku do 17 let věku
Přehledné informace
Hepatitida A
od 1 roku
nehrazeno – možno zpětně využít příspěvků pojišťovny
2 dávky
Klíšťová encefalitida
Očkování proti klíšťové encefalitidě. Klíšťová encefalitida je závažné virové onemocnění nervové soustavy, hlavním přenašeče v našich podmínkách je klíště obecné. Onemocnění většinou probíhá dvoufázově: první příznaky se objeví za 7-14 dní (max za 28 dní) od přisátí infikovaného klíštěte, trvají 2-7 dní a připomínají chřipku (teploty, únava, slabost, bolesti kloubů, svalů…), za několik dní poté se rozvíjí 2. fáze onemocnění, při které je zasažena nervová tkáň. Onemocnění probíhá závažněji v dospělém věku s možnými trvalými neurologickými následky, proto by se nemělo zapomínat i na očkování rodičů dětí. Nicméně názor, že u dětí probíhá onemocnění nezávažně, není pravdivý. Je prokázáno, že onemocnění u dětí může u 38-70% dětí zanechat určité následky v oblasti psychických funkcí (porucha paměti, porucha kognitivních funkcí, zvýšená dráždivost). Tyto následky nejsou závislé na závažnosti akutního onemocnění. Počet onemocnění klíšťovou encefalitidou/meningitidou se v ČR pohybuje řádově ve stovkách případů ročně (500-1000 případů), z toho cca 1/4 případů jsou právě děti.
Na rozdíl od lymeské borreliózy neexistuje proti tomuto onemocnění kauzální lék. Proto je očkování pokládáno za základní preventivní opatření. Vakcínu je možné aplikovat již od 1 roku věku, obvykle doporučujeme zahájit očkování okolo 4-5 let věku dítěte. Základní očkovací schema se skládá ze 3 dávek podaných v průběhu 1 roku, dále následuje přeočkování jednou dávkou – poprvé po 3 letech a další každých 5 let. Jedinec je spolehlivě chráněn až po aplikaci 2. dávky.
Doporučení České vakcinologické společnosti pro prevenci a očkování proti klíšťové encefalitidě – základní fakta o onemocnění, prevenci, očkování, jak postupovat při promeškání dávky očkování.
FSME-IMMUN
• FSME-IMMUN 0,25 (1-15 let)
• FSME-IMMUN 0,5 (od 16 let)
ENCEPUR
• ENCEPUR pro děti (1-12 let)
• ENCEPUR pro dospělé (od 12 let)
Přehledné informace
Klíšťová encefalitida
od 1 roku
nehrazeno – možno zpětně využít příspěvků pojišťovny
3 dávky
přeočkování po konzultaci
Příbalové letáky ke stažení
Lidské papilomaviry
Očkování proti lidským papilomavirům. Lidské papilomaviry (zkratka HPV) jsou viry, které po infikování člověka mohou způsobit zhoubné nádorové bujení v oblasti genitálu, konečníku, hrtanu a dutiny ústní. Šíří se pohlavním stykem, do věku 50 let se infekce objeví u 80% žen a u nejméně 50% mužů. Většinou infekce spontánně vymizí bez následků do 2 let od nakažení (imunitní systém jedince si s ní poradí), nebezpečná je ale přetrvávající infekce u části infikovaných, která může vést k rozvoji zhoubného nádorového onemocnění. V současnosti je známo více než 130 odlišných typů HPV virů, které se dělí dle rizika na typy s nízkým rizikem (vyvolávají jen lehké přednádorové změny, genitální bradavice) a na typy s vysokým rizikem, které vyvolávají vznik těžkých přednádorových a nádorových změn na děložním čípku žen, genitálu mužů a konečníku (15 typů HPV virů se chová právě takto agresivně). Rizikové faktory pro onemocnění HPV jsou: nízký věk zahájení sexuálního života, dlouhodobé a časné užívání hormonální antikoncepce, větší počet sexuálních partnerů, aktivní i pasivní kouření, oslabení imunity, výskyt karcinomu děložního čípku či dělohy v rodině. Přes zavedené screeningové programy u žen je často karcinom děložního hrdla diagnostikován pozdě a jeho léčba je velmi obtížná a agresivní. ČR má bohužel jeden z nejvyšších výskytů rakoviny děložního hrdla v celé Evropě (ročně je v ČR diagnostikováno 1100-1200 nových onemocnění, ročně zemře v ČR na toto onemocnění 400 osob).
Nejnovější a nejspolehlivější metodou ochrany proti HPV infekci je očkování. Po očkování dojde k rozvoji obranyschopnosti proti konkrétním typům viru obsaženým ve vakcíně. HPV vakcíny jsou vyráběny metodami genetického inženýrství (nejedná se o oslabené či mrtvé viry, ale pouze o jejich napodobeniny, které neobsahují geny = nemohou tedy nemoc vyvolat). Bezpečnost a účinnost vakcín byla prověřena klinickými studiemi. Současné výsledky jednoznačně potvrzují snižující se výskyt přednádorových změn u očkovaných žen. V současnosti probíhají studie s cílem stanovit délku trvání ochrany po očkování. Očkování se doporučuje a je nejúčinnější, pokud je provedeno ještě před zahájením pohlavního života, avšak je prospěšné i pro sexuálně aktivní ženy.
V ČR je očkování dobrovolné a hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro dívky i chlapce ve věku od 13 do 14 let, podávají se 2 dávky s odstupem 6 měsíců. Zpočátku se předpokládalo, že HPV očkování má hlavní význam jen u žen, ale ukázalo se, že z něj mohou dobře profitovat i muži. Chlapci tímto očkováním mohou získat ochranu nejen před nezhoubnými genitálními bradavicemi, ale i před nádory genitálu, konečníku, dutiny ústní a hrtanu, navíc očkovaní muži následně chrání i své partnerky a tím se přínos očkování ještě zvyšuje.
Na tomto místě je třeba zdůraznit, že očkování proti papilomavirům nenahrazuje pravidelné gynekologické prohlídky spojené s odběrem cytologie!!! Každá dívka/žena od 15 let věku by měla 1x ročně preventivní gynekologické vyšetření podstupovat!!!
• 2-valentní vakcína: ochrana proti HPV 16 a 18 (= typy s vysokým rizikem)
• plně hrazená vakcína – bez doplatku – ve věku 13-14 let
• vakcína schválená od roku 2007
• při očkování ve věku 9-14 let stačí podání 2 dávek (2. dávka mezi 5-13 měsíci po 1. dávce)
• při očkování ve věku 15 let a déle se podávají 3 dávky (0-1-6 měsíců)
• více informací na https://www.cervarix.cz/
• 4-valentní vakcína: ochrana proti HPV 16, 18 (= typy s vysokým rizikem) a dále 6 a 11 (typy s nízkým rizikem)
• navíc chrání před nezhoubným pohlavně přenosným onemocněním – genitálními bradavicemi
• částečně hrazená vakcína ve věku 13-14 let (aktuální doplatek se dozvíte v ordinaci)
• vakcína schválená od roku 2006 u dívek a chlapců ve věku 9-26 let
• při očkování ve věku 9-13 let stačí podání 2 dávek (0-6 měsíců)
• při očkování ve věku 14 let a déle se podávají 3 dávky (0-2-6 měsíců)
• více informací na https://www.vsecomuzu.cz/
• dostupná od r. 2014: 9-valentní vakcína: ochrana proti 9 typům lidských papilomavirů (ochrana před typem 6, 11 – nízké riziko a typem 16, 18, 31, 33, 45, 52, 58 – vysoké riziko)
• širší ochrana proti karcinomům a onemocněním způsobených těmito viry
• částečně hrazená vakcína ve věku 13-14 let (aktuální doplatek se dozvíte v ordinaci)
• při očkování ve věku 9-14 let stačí podání 2 dávek (2. dávka mezi 5-13 měsici po 1. dávce)
• při očkování ve věku 15 let a déle se podávají 3 dávky (0-2-6 měsíců)
• více informací na https://gardasil9.cz/
Přehledné informace
Lidské papilomaviry
od 9 let
hrazeno i nehrazeno pojišťovnou
až 3 dávky
Plané neštovice
Očkování proti planým neštovicím. Plané neštovice (varicella) patří k nejčastějším infekčním onemocněním na světě. Průběh nemoci je většinou nezávažný, někdy ale může dojít k těžkým komplikacím (postižení mozku, zánět plic, bakteriální superinfekce rozškrábaných ložisek a následné hojení jizvami). Při onemocnění je nutná izolace nemocného (jde o vysoce nakažlivou chorobu) a i u nekomplikovaného průběhu je nutné počítat s cca 14 denním vyloučením z kolektivu (MŠ, ZŠ). Většina komplikovaných případů s nutností hospitalizace je nepředvídatelná, není vázána na žádné rizikové faktory a dochází k ní u zcela zdravých jedinců. Proto nedoporučuji rodiči někdy praktikované cílené návštěvy nemocných dětí, s cílem „aby se nakazilo i mé dítě a nemoc si odbylo“. V dospělosti je průběh varicelly často těžší a komplikovaný, u těhotných žen, které neštovice neprodělaly, je vysoké riziko poškození plodu, průběh nemoci je nebezpečný i pro jedince s těžší poruchou imunity.
Aplikace vakcíny je možná již od 9 měsíců věku, ale účinnost vakcíny může být před 1. rokem věku nedostatečná, proto je výhodnější podání vakcíny až po 1. narozeninách. Pro dosažení dostatečné ochrany před onemocněním planými neštovicemi je vhodné podat 2 dávky vakcíny (2. dávka s minimálním odstupem 6 týdnů po 1.dávce). U malých dětí je s výhodou 2. dávku podat i s delším časovým odstupem než je 6 týdnů. Existuje určité riziko, že dojde k onemocnění planými neštovicemi i u očkovaného dítěte, ale průběh nemoci je v takovém případě mírnější, s méně početným výsevem kožních projevů a menší infekčností oproti průběhu u neočkovaných jedinců.
Očkování je vhodné u dětí ve věku 13-19 let a u dospělých, kteří plané neštovice doposud neprodělali, u dětí s těžší formou kožního onemocnění (atopický ekzém, lupénka) – u nich je riziko těžšího průběhu nemoci. Očkovat by se měli i zdraví jedinci, kteří plané neštovice neprodělali a jsou v blízkém kontaktu s pacienty, u nichž lze předpokládat, že by neštovice měly závažný průběh (cílem očkování je zde snížení rizika přenosu infekce). O očkování lze uvažovat i v době 15 měsíců věku dítěte, kdy je dítě očkováno vakcínou proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím (Priorix – povinné očkování) a je možné místo této vakcíny v případě zájmu rodičů podat vakcínu, která kromě těchto nemocí chrání i proti planým neštovicím (Priorix-Tetra).
• vakcína proti planým neštovicím pro děti od 9 měsíců věku do dospělosti
• 2 dávky s odstupem minimálně 6 týdnů
• kombinovaná vakcína proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a planým neštovicím – od 9 (11) měsíců věku do 12 let včetně
• alternativa k vakcíně PRIORIX (oproti Priorixu poskytuje navíc ochranu proti planým neštovicím) – v případě zájmu rodičů je možné podat vakcínu Priorix-Tetra místo vakcíny Priorix, která je součástí povinného očkování (vakcínu Priorix-Tetra hradí rodič dítěte).
Přehledné informace
Plané neštovice
od 9 měsíců
nehrazeno – možno zpětně využít příspěvků pojišťovny
2 dávky
Chřipka
Očkování proti chřipce. Chřipka není banální onemocnění, její průběh je epidemický a je spojen s rizikem řady komplikací. Očkování neposkytuje 100% ochranu před vznikem onemocnění, ale snižuje riziko závažného průběhu chřipky (snižuje potřebu hospitalizace pro chřipku o 30-70% a riziko úmrtí snižuje až o 80%!). V dětském věku je riziko komplikací zejména u dětí ve věku do 5 let, u dětí s chronickým onemocněním srdce či plic (včetně astma bronchiale), s chronickým metabolickým onemocněním (včetně dětí s diabetem a s chronickým onemocněním ledvin), s chronickým neurologickým onemocněním, s poruchou imunity, hematologickým či onkologickým onemocněním. Osoby s výše uvedeným chronickým onemocněním mají očkování proti chřipce každoročně hrazeno z prostředků zdravotního pojištění.
V dětském věku lze očkovat proti chřipce děti od věku 6 měsíců. Mladší děti, které nemohou být očkovány, můžeme chránit očkováním jejich blízkých osob (rodiče, prarodiče, sourozenci, lidé pečující o dítě..)
Očkování je vhodné zahájit před nástupem sezóny epidemické chřipky v období září – prosinec. Je možné očkovat i v průběhu sezóny, vč. epidemie.
Zde:
– doporučení ohledně očkování dětí proti chřipce
– doporučení české vakcinologické společnosti pro očkování proti chřipce
injekční vakcína
• tetravalentní vakcína – oproti vakcíně Vaxirim je posílena navíc ještě o 1 chřipkový kmen (2 kmeny A a 2 kmeny B) – zajištěje tedy ještě spolehlivější ochranu proti chřipce
• je určena pro očkování dospělých a dětí od 6 měsíců věku
Přehledné informace
Chřipka
od 6 měsíců
nehrazeno – možno zpětně využít příspěvků pojišťovny
1 dávka každý rok
